Děkujeme za zájem o webinář Culture Matters

Autorské právo v hudbě:
OSA nebo Creative Commons?

Záznam webináře z 26. 9. 2017 naleznete níže

Bonus 1

S Creative Commons jsme pořádali Snídani pro kulturu 7.4.2017. Zde máte ke shlédnutí záznam, ve kterém můžete najít další informace ke Creative Commons.

Bonus 2

Publikaci Muzikantův průvodce byrokracií si můžete bezplatně stáhnout kliknutím na tlačítko níže. Příručku vydal Svaz autorů a interpretů.


Odkazy na klíčové instituce:


O čem tento webinář je?

Pokud jste muzikant, vydavatel hudby nebo pořadatel hudebních akcí, určitě jste zaslechli řadu více či méně ověřených informací o autorském právu. Chcete-li si udělat obrázek o současném stavu autorského práva v hudbě a možnostech spravování licencí k písním a textům, neměli byste propásnout webinář na toto téma.

Úvodní slovo připomene stručnou historii autorského práva v hudbě v Čechách, dále bude následovat představení dvou současných hlavních trendů - spravování licencí prostřednictvím OSA (Ochranný svaz autorský) a Creative Commons. Řekneme si, jaké výhody a nevýhody mají oba systémy pro autory hudby a textů, co oba systémy obnášejí a jaké výdělky z nich můžou autorům plynout.

OSA a její činnost představí předseda představenstva OSA Roman Strejček. O systému licencí Creative Commons bude mluvit Lucie Straková. Úvodní slovo řekne a moderovat bude Jakub Nový, místopředseda profesního sdružení Svaz autorů a interpretů (SAI).


  1. Culture Matters napsal:

    Vážení přátelé z kultury,
    děkujeme Vám nejen za Vaši účast, díky které společně zvýšíme znalost o autorských právech v naší zemi, ale také za Vaše dotazy. Na všechny dotazy položené do 14:15 jsme odpověděli přímo ve webináři. Na všechny další dotazy položené do konce tohoto týdne odpovíme písemně přímo k nim, zde na této stránce. Pokud jste se sem dostali později, napište nám Váš dotaz e-mailem.
    Tým Culture Matters

  2. Blanka napsal:

    Děkuji za odpovědi k notám. Domnívám se ale, že situace není až tak jednoduchá. Plně podporuji to, že vydávání not má být respektováno jako jakákoliv komerční činnost. Zdaleka ne všichni autoři jsou ale komerční cestou dostupní. Mnohá díla jsou vysoce ceněná, přesto nejsou dostupná. Z mnohých důvodů, které nemůže ovlivnit již zemřelý autor ani jeho dědicové. Dalším hlediskem je, že není vůbec ošetřeno hudební vzdělávání. Není myslitelné, že by se mělo hudební vzdělávání omezit pouze na malý repertoár v Čechách aktuálně dostupných autorů a děl v notové podobě. Není ani možné se domnívat, že studenti od ZUŠek dál si budou moci vše pořídit nákupem. Vzhledem k tomu, že tato situace panuje pouze u not, jedná se o těžko přijatelnou situaci, která mnohé vede k porušování či ignorování zákona.

    • Lucie Straková napsal:

      Dobrý den,

      rozumím Vašemu dotazu. Jak správně píšete, v případě notových záznamů není možné zhotovovat rozmnoženiny pro osobní potřebu, jako je tomu u většiny jiných autorských děl.

      Evropská legislativa pamatuje i na díla, která nejsou komerčně dostupná, nicméně nekomerční užití umožňuje pouze paměťovým a vzdělávacím institucím. Do budoucna (cca 2019) by měl v gesci Národní knihovny vzniknout seznam děl komerčně nedostupných, které by měla mít knihovna možnost zpřístupňovat.

      Cestou by mohlo být kontaktování autora nebo jiného nositele práv k dílu a informování se ohledně možnosti užití díla. Mimo toto však nemám k dispozici jinou informaci, jak tuto situaci v současné době řešit (krom legislativních změn).

      • Blanka napsal:

        Můžete upřesnit, jaká nekomerční užití jsou umožněna paměťovým a vzdělávacím institucím?

        • Lucie Straková napsal:

          Jedná se o zhotovení tiskové rozmnoženiny vydaného notového záznamu díla hudebního nebo hudebně dramatického pro své archivní a konzervační potřeby, a to v počtech a formátech nezbytných pro trvalé uchování díla pro vlastní vnitřní potřebu paměťové instituce nebo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby anebo pro užití při vyučování nebo vědeckém výzkumu, pokud zhotovení takové rozmnoženiny nesměřuje k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Takové užití pak spadá pod režim rozšířené kolektivní správy a je třeba uhradit příslušnou odměnu autorům prostřednictvím kolektivního správce.

      • Blanka napsal:

        Držím palce legislativním změnám v této věci. Dohoda o legální formě kopírování autorských děl v notové podobě určitě přinese oprávněnou odměnu autorům (a jejich dědicům a nakladatelům), jejichž vydaná díla jsou „patrně“ soustavně kopírována; a peníze z kopií, kopírek a pěměťových karet jsou zjevně směřovány pouze autorům textových děl. Díky tomu by také skončila absurdní výluka, která (když nerezignujeme na naše právní vědomí) blokuje vzdělávání v jedné z nejušlechtilejších oblastí lidské tvorby a činnosti…. :-(( Díky za odpověď:-)

        • Lucie Straková napsal:

          V současné době nevím o žádných připravovaných změnách tímto směrem. Odměny z tiskových rozmnoženin a paměťových nosičů jsou pak autorům vypláceny dle rozúčtovacího řádu. Jinou odpověď Vám však v současné době poskytnout nemohu. S pozdravem Lucie Straková

  3. Stanislav Zima napsal:

    Budou OSA a CC podporovat nově vzniklý Czech Music Export Office? Pokud ano, jakou formou?

  4. Blanka napsal:

    Jak legálně kopírovat autorsky chráněné autory v notové podobě, když noty jsou nedostupné na trhu???

  5. Lukáš Baumann napsal:

    Dobrý den,
    mám pár dotazů na pana Strejčka:

    1.)
    Existují aspekty, ve kterých se OSA nějak zásadně liší od obdobných organizací v západních zemích? Ať už pozitivní či negativní?

    2.)
    Jaký dopad má OSA na interprety, kteří u OSA registrovaní nejsou a veřejně produkují výhradně svoji vlastní, nikým nelicencovanou, tvorbu?

    3.)
    Co je nejčastější věc, kterou kritici OSA chápou špatně a která OSA staví do špatného světla?

    Děkuji.

  6. Adam Rut napsal:

    Dobrý den,

    jako umělec tvořím hudbu a chci se tím živit. Díky za cenné informace. OSA a CC už chápu. K čemu slouží a jak funguje Intergram?

    Díky

  7. Jan Řepka napsal:

    Zdravím a děkuji za diskusi.

    Zajímá mě potenciální kombinace obou druhů licencí. Řekněme, že pro určité druhy užití, které si chci a můžu hlídat sám (dejme tomu internet, koncerty do 70 posluchačů), budu chtít jako autor využívat některou z licencí CC, zatímco pro jiné druhy užití, kde má opravdu smysl ochranný svaz s perspektivou ‚komerčního potenciálu‘, (typicky radio, tv, festivaly, covery), bych vítal infrastrukturu OSA.

    Myslím, že nejsem sám, komu by podobný systém vyhovoval.

    Děkuji za vyjádření v této věci od obou hostů.

    Jan Řepka
    ————–
    jeden z autorů, kteří stojí na pomezí mezi amatérskou a profesionální scénou

  8. Petr Hadač napsal:

    Mohu si zaregistrovat 1 dílo u OSA a 1 dílo u CC?

  9. Mirka Pavlíková napsal:

    Dobrý den,
    chápu nutnost platby za autorská práva. Nicméně se mi jako pořadateli nelíbí, že zaplatíme nemalé částky za koncert jako takový a posléze ještě nemalou částku za autorská práva. Neměli by si vše vyřizovat interpreti a to především v případech, kdy muzikant je zároveň autorem? Přijde mi, že platíme dvakrát.

  10. Blanka napsal:

    Jak legálně kopírovat autorsky chráněné autory v notové podobě?

  11. Petr Hadač napsal:

    Dobrý den, vše je v pořádku, jste slyšet i vidět 🙂

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tématem vás provází

Jakub Nový

místopředseda profesního sdružení Svaz autorů a interpretů (SAI)

Roman Strejček

předseda představenstva OSA

Lucie Straková

zástupkyně Creative Commons v ČR