Téměř každé město se stará o místní kulturu prostřednictvím vlastních zřizovaných organizací. Často však úspěšnost kulturních akcí a kvalita veřejných kulturních služeb závisí na schopnostech konkrétního ředitele.
Tato metodika představuje jednak nástroje pro hodnocení kulturních organizací z pohledu všech zainteresovaných stakeholderů, ale také kroky k dalšímu zdokonalování nabízených služeb prostřednictvím strategických cílů. Učí tak management organizací i zástupce zřizovatele myslet a řídit kulturu ve městě více strategicky.

Dokument byl připraven v rámci projektu Národní sítě Zdravých měst ČR s názvem „Spolupráce obcí ke zvýšení kvality veřejné správy za pomoci metody MA21“. Aktivita byla podpořena finančními prostředky ESF, které byly poskytnuty z OP Zaměstnanost.

Autor: Tereza Raabová
Vydala: Národní síť Zdravých měst ČR; ©2018
ISBN 978-80-906033-5-6

Cílem metodiky je přispět k tomu, aby se kultura stala strategickou součástí rozvoje českých měst tak, že se stane intenzivnější součástí uvažování o územním rozvoji. Jinak řečeno nabízí podněty, jak zlepšit záznam kulturně společenského zázemí města zejména v územně analytických a územně plánovacích dokumentech českých měst a jak tyto znalosti následně využít při územním i strategickém plánování.
Dokument byl připraven v rámci projektu Národní sítě Zdravých měst ČR s názvem „Spolupráce obcí ke zvýšení kvality veřejné správy za pomoci metody MA21“. Aktivita byla podpořena finančními prostředky ESF, které byly poskytnuty z OP Zaměstnanost.

Autoři: Olga Škochová Bláhová, Petr Klápště
Vydala: Národní síť Zdravých měst ČR; ©2018
ISBN 978-80-906033-7-0

Metodika vychází z realizovaných pilotních projektů mapování ve čtyřech městech (Zlín, Brno, Pardubice a Plzeň) a popisuje pracovní postup zjišťování aktuálního stavu a potřeb jednotlivých odvětví v daném místě s tím, že jsou zkoumány všechny subjekty KKP bez rozdílu typu jejich aktivit (veřejné, neziskové, komerční, výzkumné či vzdělávací). Výstupy realizovaných mapování podle navrhované metodiky mohou zásadním způsobem napomoci k vytváření strategií pro podporu KKP a mohou napomoci např. i při čerpání prostředků Evropských investičních a strukturálních fondů (ESIF).

Metodika byla vytvořena Institutem umění v rámci projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011-2015) programu NAKI. V březnu 2016 byla certifikována Ministerstvem kultury.

Autoři: Pavel Bednář, Markéta Dubová, Marcel Kraus, Petr Návrat, Eva Žáková
Vydal: Institut umění – Divadelní ústav; IDU©2016
ISBN 978-80-7008-372-7

Kulturní organizace jsou ekonomické subjekty, a díky své aktivitě zaměstnávají řadu pracovníků, dávají práci také svým dodavatelům, jejich subdodavatelům a jejich zaměstnancům. Tím se podílí na celkovém obratu (produkci) české ekonomiky a potažmo i na hrubé přidané hodnotě a ziscích firem, tvorbě pracovních míst a výplatě mzdových výdajů zaměstnancům.

Cílem Metodiky pro výpočet ekonomických dopadů kulturních organizací je stanovení způsobu, jak evaluovat tyto ekonomické dopady kulturních subjektů a akcí (např. festivalů, muzeí, divadel, orchestrů apod.). Metodikou se snažíme reagovat na dlouhodobou diskuzi mezi odbornou kulturní veřejností o tom, zda mají kulturní organizace také ekonomické přínosy a jak je evaluovat.

Metodika vyvinuta Terezou Raabovou ve spolupráci s Institutem umění byla certifikována v rámci projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR.
Na metodiku navazuje on-line aplikace Kulturní kalkulačka - www.kulkal.cz a e-book Jak spočítat ekonomické dopady (viz výše).