Finance českých festivalů

(Autor: Borek Jiřík)

Milý čtenáři a přátelé, letošní festivalová sezóna je u konce a stejně jako každý rok se v médiích presentují dva zásadní názory. Zatímco řada akcí optimisticky hlásí rok co rok rekordní návštěvnosti, oproti nim stojí skeptici, kteří to považují za mediální hatmatilku a naopak tvrdí, že trh je v tomto segmentu přesycen. Jak si tedy česká promotérská scéna stojí a jak se vyvíjela za posledních 5 účetních období  od 1.1.2010 do 31.12.2014?

Kdo je ve hře?

Mým cílem bude podívat se na tu část festivalové scény, kde je významným faktorem účast zahraničních umělců. Za pomoci řeči čísel a ekonomických dat se budu snažit dovodit pravděpodobný obraz věcí a vztahů. Pro tyto potřeby jsem vybral data pořadatelů podstatných, tradičních českých festivalů s daňovou residenturou v ČR.

Některé festivaly, které by si zasloužily být v seznamu, neuvádím s ohledem na nedostupnost oficiálních dat. Při jejich hodnocení bychom se mohli opírat pouze o tvrzení pořadatelů týkajících se výlučně návštěvnosti, a to mi ve velkém rozsahu přijde pro účely tohoto článku neúčelné, potažmo zkreslující. A to i pro jejich vyhraněné žánrové zaměření. Toto se týká zejména festivalů Benátská, Let It Roll, Beats 4 Love a Hip-Hop Kemp, které nezmiňuji. Nedostupnost oficiálních dat a účetních závěrek je patrná i u Mighty Sounds a žel i u Pragokoncertu, jehož data, jakožto nejstarší agentury v zemi a významného festivalového i koncertního promotéra, by byla jistě přínosem pro celkový přehled. U těchto dvou festivalů zmiňuji alespoň návštěvnost, kvůli jejich přesahům do cílových skupin ostatních zmíněných akcí. Myslím si, že výběr je reprezentativní a nabízí první ucelený náhled do zákulisí českého mezinárodního promotérského byznysu.

Zdrojem zde publikovaných informací jsou především internetové stránky jednotlivých pořadatelů a jejich akcí, výstupy v seriózních médiích a internetových zdrojích. Ekonomická data pochází ze sbírek listin (účetních výkazů) pořádajících společností jak byly publikovány na internetové verzi obchodního rejstříku na www.justice.cz.

Níže naleznete interpretaci dat uvedených v přiložené tabulce ke stažení, nicméně než k ní přistoupím, tak si dovolím vypíchnout jednu skutečnost. A sice že žádná čísla nedokáží popsat, zdali se lidé na koncertě či festivale cítili dobře, svobodně a odjížděli spokojení a šťastní.

Tabulka dat: Statistika CZ fest only 2010-2014

Návštěvnost verzus tržby

Při pohledu do tabulky s přehledem sledovaných festivalů vidíme, že údaje s deklarovanou návštěvností – tedy návštěvnosti, kterou lze dohledat na webech festivalů, na wikipedii, v prohlášení do médií, či v citacích novinářů – po zanedbatelném propadu v roce 2011 stabilně rostou. Od roku 2010, kdy byl součet deklarovaných návštěvností 160.500 lidí, tak došlo k nárůstu počtu diváků na festivalech o téměř 25% na celkových 199.277 lidí v roce 2014.

Festivaly Rock For People (RFP) a Masters of Rock (MoR) zaznamenávali jen drobné výkyvy v řádu kolem 10% návštěvníků. To se týká i Mighty Sounds (MS), jimž se ovšem poslední ročník nadprůměrně povedl.  Colours Of Ostrava (CoO), Sázava Fest (SF) a United Islands (UI) vykazovali pravidelný a někdy i skokový růst a jen Brutal Assault (BA) měl zpočátku větší rozpětí fluktuace, která se pak ustálila kolem dlouhodobějšího průměru.

V porovnání s tím stojí výkony, tedy tržby. Ty v celkovém součtu též minimálně do roku 2013 rostou (rok 2014 ještě není kompletně zveřejněn a můžeme tak pouze usuzovat na celkový výsledek.). Mezi lety 2010 a 2013 vzrostly tržby o 15% ze 130 mil na necelých 170 mil. Kč. Ovšem zatímco návštěvnosti rostly nebo alespoň tak nějak stagnovaly všem, pak tržby rostou pouze některým, zatímco jiným padají. Markantní je srovnání RFP a CoO, kdy RFP mezi lety 2010 a 2014 přišel na tržbách o 17 mil. Kč, zatímco CoO za tu samou dobu zvětšil tržby o 32 mil. Kč. CoO v roce 2013 již jasně dominují a z našeho přehledu na ně na tržbách připadá de facto polovina z celkového obratu. Zde připomínám, že do tržeb se nezapočítávají dotace a myslí se jimi výkony společnosti, tj. především tržby z prodeje vstupenek a z fakturace.

Zajímavá je pak situace u SF, kterému sice výrazně roste deklarovaná návštěvnost, ale tržby se během 4 let propadly o polovinu.  Kdo pak znásobil mezi lety 2010 a 2013 návštěvnost o třetinu a tržby na dvojnásobek jsou UI.

Návštěvnost u Open Air Music Festivalu Trutnoff (OAMF) se neuvádí, ale tržby se vyvíjeli pozitivně až na drobný propad v roce 2013. Pozitivně se situaci vyvíjí i pro festival Brutal Assault, který se po nepovedením rozmachu z roku 2011 stabilizoval a přešel do zisku.

V jednotlivých letech pak jsou k vidění i nezvyklosti – udělá-li RFP o jeden festival navíc a k němu velký halový koncert, jak tomu bylo v roce 2014, a přesto meziročně klesnou tržby o 25% je pozoruhodné, že návštěvnost festivalu klesla jen o 10%. Nebo u CoO, kterému sice vzrostla v roce 2014 v meziročním srovnání návštěvnost o ca 9.000 lidí, ale tržby vzrostly jen o necelých 2,5 mil. korun. Tedy zhruba o tolik, co by přibližně odpovídalo počtu 1.500 prodaných vstupenek navíc. Dalo by se tedy usoudit, že zbylých 7.500 vstupenek pořadatel rozdal. Když máte silné partnery a žádanou hlavní hvězdu, tak to není nemožné. Zároveň to dobře poukazuje na skutečnost, že zaplněný areál nemusí nutně ihned znamenat, že má pořadatel tak říkajíc vystaráno.

Výsledky mluví – nejlepší PR

Pohyby ve vývoji tržeb nezůstaly bez odezvy, protože měly i přímý dopad na hospodářské výsledky – tedy ziskovost. Tu uvádím ve tvaru hospodářských výsledků před zdaněním, které již zahrnují veškeré příjmy a veškeré výdaje. Není nelogické, že za celou sledovanou dobu nebyl součet všech výsledků nikdy plusový, vycházíme-li z úvahy, že počet návštěvníků festivalů a tady i množina možných tržeb je omezená a přesouvá se pouze mezi jednotlivými akcemi navzájem. U některých pořadatelů je vývoj ziskovosti na vzestupné sinusoidě (BA, CoO, UI), u některých na sestupné sinusoidě (OAMF) a u některých je to jízda na dobře naleštěné klouzačce (RFP, SF). Nutno dodat, že celkový součet hospodářských výsledků má kolísavou tendenci a v poslední době výsledky mířily vzhůru směrem blíže k černým číslům.

Pozn.: data za rok 2014 jsou dostupná jen u Ameba Production (RfP) a Colour Production (CoO). Hospodářský výsledek ostatních subjektů není známý (přestože graf zobrazuje 0 kč).

 

Ztráty odsávají zisk z dřívějších let a vytvářejí účet, se kterým se společnost bude muset nějakým způsobem vypořádat. Ztráty také ovlivňují objem peněz, které jsou k dispozici pro další podnikání. Tím, že dnes už skoro všichni zahraniční umělci trvají na zaplacení minimálně poloviny z dohodnuté částky před ohlášením vystoupení, tedy před tím, než se je možné díky tomu konkrétnímu umělci generovat příjem, je nedostatek likvidity zásadním problémem festivalů. Často se řeší tím, že se prodává první várka vstupenek, aniž by byl zveřejněn jediný účinkující. Je zřejmé, že festivaly s dostatkem hotovosti mají časovou výhodu, která se může pozitivně promítnout do výše výkonů. Případně se dá jet nějakou dobu na dluh, ale ve chvíli, kdy se nezaplacené závazky na konci resp. na začátku roku před samotnou sezónou blíží celkovému ročnímu obratu, případně je jej násobně převyšují, je na místě se ptát, zdali jsou takovéto závazky, pasiva, ze zdrojů společnosti splatitelné. Odpovědí pak je stav aktiv tedy peněz na účtech, výše a dobytnost pohledávek a míra nerozděleného zisku ve společnosti.

Statistika na závěr – přebytek festivalů a/nebo deficit peněz?

Z tabulky lze vyčíst, že zatímco v roce 2010 pasiva nad vybranými aktivy (neuhrazené závazky mínus pohledávky mínus účty a pokladna) převyšovala o 354.000, pak v roce 2011 to byl necelý milion, v roce 2012 skokově vzrostly na téměř 6 mil. Kč a v roce 2013 byla pasiva o téměř 21 mil. Kč vyšší než aktiva a je pravděpodobné, že se po sečtení všech výsledků za rok 2014 se tento nepoměr moc nezmění. Záměrně jsem v aktivech nezohledňoval zásoby, protože ty se pak promítají do tržeb a obchodních marží a nikoli do výkonů a nezapočítaval jsem ani majetek, protože ho v celkovém součtu není mnoho. Navíc jsem se snažil si odpovědět na otázku, je-li a případně asi tak o kolik česká festivalová scéna podfinancována, případně naddimenzována. Záleží na tom, je-li sklenice poloprázdná nebo poloplná.

Odpověď je, že vybraným subjektům na české festivalové scéně v roce 2013 chybělo 12% jejich celkového obratu na to, aby měli pokryty veškeré své závazky. V roce 2014 je to zatím z neúplných výsledků 11%. Oproti roku 2010, kdy tento poměr byl 0,25% jde o význačný nárůst. K tomu je zapotřebí připočíst možnost pro tvorbu zisku, aby se scéna mohla rozvíjet, a dostaneme se k číslu 20-25%. Přesně o tolik je v Čechách více akcí než kolik by se uživilo, přesně o tolik jsou nižší ceny vstupenek, přesně o tolik jsou vyšší náklady na provoz festivalů, přesně tolik chybí státní, městské a sponsorské podpory a přesně o tolik na festivaly chodí méně lidí, než by bylo zapotřebí.

Sečteno a podtrženo – jen na uvedených příkladech jde o chybějící objem cca 34-40 mil. Kč ročně, což je v průměru 170-200 Kč na každého festivalového návštěvníka.

Borek Jiřík

psáno V Záhrobí, srpen 2015

autor je punkáč