Možná jste už zaznamenali video, kde Tomáš Lukavec vydražil shnilý banán za 190 tisíc Kč. Je to tak šílené a pravdivé, že se to šíří virálně velmi rychle. Včera mi ale došlo, jak úzce souvisí celý jeho program o budování osobní značky s kulturou. A těch „znamení“, co naše projekty mají společného a proč s ním dále spolupracovat, jsem tam hned uviděla několik. Například Popelku zmiňujeme my ve videu Kultura není žádná Popelka i on ve svém ebooku.
Videa Tomáše Lukavce o tom, jak budovat vlastní značku jsou vlastně o tom, jak nechat vydělávat vaše jméno za vás, tak nějak samo. První video, jak dokázal vydražit shnilý banán za stodevadesát tisíc korun českých šokovalo nejen mě, ale myslím, že i samotného Tomáše a všechny přítomné (video je ZDE).
Říkala jsem si (možná stejně jako teď vy), proč to vlastně dělal a co je to za magora… Ovšem po přečtení skvělého ebooku Fronta na banány a shlédnutí dalších tréninkových vidí je to jasné. Jde o to, jak se naučit vystoupit z pomyslné fronty na banány, kde tak rádi čekáme, až na nás jednou přijde řada (ať už si představíte za tím banánem povýšení, přidělení grantu, nalezení partnera, sponzora, skvělého dobrovolníka, cokoliv…) a naučit se být jedineční a nenahraditelní. Ebook je opravdu skvělý, plný osobních příběhů, praktických rad a dokonce i pohádky o Popelce, jak vyměnila banán za mercedes, lak na vlasy a spoustu ořechů a odjela do Čínského království 🙂
A včera mi to došlo. Vždyť celá kultura je o budování osobních značek! A taky se o ní mluví jako o té Popelce! Ať už si vzpomenete na jakéhokoli úspěšného herce, zpěváka, muzikanta, umělce, výtvarníka, baviče, architekta… jsou jedineční a nenahraditelní. Tím se kultura liší od většiny jiných oborů, je zkrátka celá založená na osobnostech a jejich osobních značkách. Co by byla Česká filharmonie bez Bělohlávka, folková scéna bez Jarka Nohavici, MFF Karlovy Vary nebo Česká televize bez Marka Ebena? Jsou zkrátka jedineční, nedají se nikým nahradit, mají jméno, skvělé výsledky, jsou miláčky publika. Vlastně i celé soubory, kapely, divadla a orchestry si zakládají na své značce a ti nejúspěšnější si ji umí pěkně budovat (krásný příklad z řad našich lektorů a partnerů je i úspěšný Orchestr BERG, který je nejlepší a nenahraditelný v prezentaci současné hudby).
A vtip je v tom, že nenahraditelné nemusí být jen hvězdy a umělci, ale kdokoli, kdo dělá svou práci rád a cítí se v ní dobře (manažer, proukční, sbormistr, ale klidně i kadeřnice, šatnářka nebo taxikář). Jak na to?
Schválně, co myslíte, učili se to ti úspěšní umělci, herci, zpěváci, manažeři, sbormistři, pořadatelé, produkční, režiséři… anebo se jim to stalo tak nějak samo, že jsou nenahraditelní?
Díky Tomášovi a jeho programu o budování vlastní značky nyní víme, že je to celá věda a dá se to naučit. Usilovně přemýšlím o navázání hlubší spolupráce mezi Culture matters a Tomášem Lukavcem. Samotná myšlenka, že by ten největší odborník učil lidi z kultury prosadit sami sebe (a tím i celou kulturu) mě naprosto nadchla. Držte nám palce, aby to vyšlo! Napište nám, jestli vás to taky oslovilo a jakou spolupráci byste uvítali. Děkuji!
A soutěž na konec: máme pro vás připraveny 3 vouchery na úspěšný kurz Culture matters, každý v hodnotě 2 700 Kč. Získají ho 3 z vás, kteří jako první napíšou zde do diskuze, kdo je zde na obrázku a v jaké roli.