Hipsterizace veřejné podpory v Ostravě 2/2 aneb jak mít kulturu pod kontrolou

David Mírek | Ostrava | 18.09.2018

V první části článku jsem nastínil problém systému podpory kultury na příkladu příspěvkových organizací. Oficiálně tyto organizace splňují nastavené cíle: počty premiér, výstav, repríz, návštěvnost a vyúčtování. Kdyby ale někdo měřil efektivitu vložené jedné koruny, tak se tyto organizace ocitnou na chvostu žebříčku. Zřizování nových příspěvkových organizací ale není jediný problém ostravské kultury. V tomto článku se budu věnovat dalším faulům, které se na hřišti nezávislé kultury v Ostravě dějí. Nezávislá kultura v Ostravě není přesně definovaná a nechci zabrušovat do diskuzí, kdo do ní patří a kdo ne a jak dlouho. Vnímám ji jako svobodně zakládané organizace, spolky nebo party lidí, které provozují kulturní, vzdělávací a společenské aktivity. Občas na některé organizace ve zmínkách zapomenu, i když bych v některých případech neměl. Omlouvám se za to, nehledejte za tím nic osobního, moc si všech lidí v kultuře vážím a měli by být zmiňovaní denně, ve článku se ovšem snažím spíše popsat obecné problémy.

2. Přesun Cooltouru na konec Stodolní

Druhým diletantským faulem, za který by měl někdo nést následky, je vznik kulturního centra na Jatkách. Práce Cooltouru si vážím a celé organizaci, jak nyní funguje v oblasti tance a společenských akcí, fandím. Čemu ale nefandím, je investice města do rekonstrukce bývalého bordelu na Stodolní. Vzniknout v něm má další kulturní zóna. Strategický krok, který byl učiněn bez analýzy prostředí a bez navazující studie proveditelosti, by měl v následujících letech zrevitalizovat konec Stodolní ulice. Budovy koupilo město za 39 milionů a další stamiliony bude jistě stát rekonstrukce a plánovaný provoz.

V Ostravě již ale jedna podobná kulturní zóna je. V roce 2011 byla na Ministerstvo kultury ČR podána v rámci „IOP 5.1. Vracíme památky do života“ evropská žádost na reaktivaci Dolu Hlubina na kulturně vzdělávací čtvrť, kde program bude zajišťovat Provoz Hlubina (zal. 2010). Součástí této žádosti byla více než 100 stránková studie proveditelnosti, na které se pracovalo dva roky. Tato studie podrobně analyzovala potřeby a nedostatky okolí, aby peníze byly investovány smysluplně a nepoškodily konkurenci. Tím, že žádná velká konkurence nebyla, spíše naopak, kulturnímu prostředí vznik takového areálu pomohl. Podařilo se za 0 Kč z rozpočtu města zachránit Národní kulturní památku a oživit ji od roku 2015 pravidelnými kulturními a vzdělávacími programy, na které v roce 2017, tedy rok a půl od otevření, přišlo 25 856 návštěvníků. A to nepočítám další tisíce během festivalů a společenských akcí, které díky tomu mohou na Hlubině působit.

Provoz Hlubina z.s. žádá Magistrát města Ostravy pravidelně o dotaci na svůj program (Kino Cineport, 17 ateliérů, 7 hudebních zkušeben, nahrávací studio, desítky festivalů, výstav, fotografická galerie, letní kino, rezidenční projekty, Monstra v Hlubině, Deepcamp,…). Ročně dostává tato organizace cca 300 tisíc. A nechci mluvit o všech těch kontrolách a výtkách za neodeslané pozvánky kulturní komisi, na základě kterých stejně nikdo nikdy z komise nepřišel. Provoz Hlubina se již několik let pohybuje na hraně udržitelnosti, protože jeho rozpočet činí cca 3 miliony. Jen roční nájem bez energií ale stojí přes milion. Program zajišťují 3 lidé a mnoho dobrovolníků. Nikdo nepláče. Peníze musí vydělat jinde. Organizace roste, i když pomalu. Cítí podporu od návštěvníků i nájemců. Proto si umíte představit, jak se tváří jeho provozovatelé, když má vzniknout z rozpočtu města prostor s podobným obsahem o 500 m dále. „V nově vzniklém kreativním kulturním centru budou přednáškové sály, taneční prostor, divadelní prostor, gastro-zařízení a také ubytovací prostory pro umělce.” Více info zde. Vznikne ta samá náplň, jaká je realizována v Provozu Hlubina a na kterou město léta neslyšelo, ale nikdy nekritizovalo.

3. Kulturní politika a komise

Kulturní politika v Ostravě? Neexistuje. A pokud ano, tak se jí nikdo neřídí. Co je ale do nebe volající, neexistuje odborná komise kultury, která by definovala jasné cíle podpory a pomohla by celému systému nasadit hlavu a patu. Tato komise zaměňuje zábavu, umění a kulturu. Po odbornosti volají všichni kulturní aktéři napříč názorovým spektrem. Komise kultury je v Ostravě politická a z většiny složená lidmi bez odborné způsobilosti a s neznalostí potřeb této oblasti. Na otázku, proč neexistuje odborná komise, je argumentováno, že za toky financí do kultury zodpovídají politici, protože mají mandát. Ale mandát není patent na rozum. Díky tomuto postoji se z Ostravy stává Kocourkov, kde nejsilnější vliv na kulturu mají lobbisté svých zájmů, leštiči klik, kteří přesvědčí politiky o tom, že udělat další kulturní čtvrť na Stodolní a z Plata udělat příspěvkovou organizaci, je skvělý nápad, který bude stát pouze 300 milionů plus provozní náklady. O nápadu postavit ve smršťujícím městě koncertní halu za 1,5 mld. raději už nic neříkám. To jsou nejspíš koncepce střihače pásek a předávače cen náměstka Pražáka. Jsou to dobré nápady, než si neuvědomíte, že žijeme v 21. století a s veřejnými penězi se má nakládat jinak. Hospodárně. Zjistit, co už ve městě je a co potřebuje.

Při mých cestách se studenty po regionech se ptám v kulturních organizacích na radosti a trampoty. Obecně se dá říct toto: Čím menší město, tím lepší vztahy s politiky musíte mít, abyste svých cílů dosáhli. Tato podpora klientelismu a protekcionismu ale není zdravá. Diskutovat s politiky, žádat o podporu a měnit prostředí je něco jiného než s nimi dotahovat své osobní zájmy, byť věříte, že jsou sebepotřebnější. Asi by stálo za to se podívat např. do Prahy, kde si uvědomují, že kultura má být nezávislá na politické moci, proto je tam sofistikovaný systém odborných komisí, které mají sice poradní hlas, ale stává se výjimečně, aby jej někdo nerespektoval. Myslím si, že při čtení desítek grantových žádostí z oblasti filmu, divadla, výtvarného umění a literatury by nejeden člen ostravské kulturní komise (ano, rozhoduje o všech těchto oblastech) takovou pomoc ocenil.

Komise kultury

Co má dělat kulturní komise a kdo je jejím členem? Rada města má několik odborných komisí (sociální, zdravotní, vzdělávání, věda, výzkum a další), které se obsazují členy zastupitelstva nebo politicky blízkými lidmi. Netuším, jaké odbornosti musíte splnit, ale v případě kulturní komise stačí, že máte zájem, vedl jste někdy nějakou příspěvkovku v kultuře a občas zajdete do kina nebo divadla. A nebo jste komunista a v jiných komisích pro vás nebylo místo. Jak plyne z již napsaného, role kultury má ve městě jinou funkci než před čtvrtstoletím, stojí za to si ji ve městě definovat a na základě toho rozhodnout, jak jí pomoci. Václav Havel v roce 2009 na fóru pro kreativní Evropu zmínil, že kultura všechny národy v Evropě spojuje, ale ve všech strategických dokumentech je pouze frivolním přívěškem. Což je škoda. Skvělý příspěvek nad rolí kultury shlédnete zde.

Když nemáte odbornost, jsou dvě cesty, jak můžete v komisi škodit. Buď si to uvědomíte, jste dobře manipulovatelní a nic nového nepředložíte, nebo si to nepřiznáte a začnete rozhodovat podle vašeho nejlepšího svědomí a přesvědčovat tu první skupinu. Následuje text, co taková jedenáctičlenná odborná komise kultury dělá, jaké má složení a jaké má funkce.

zdroj: zde

I. Iniciativní funkce

• Je iniciátorem a spolutvůrcem koncepčních materiálů v odvětví kultury, dle svých možností se podílí na jejich realizaci,
• projednává žádosti a zaujímá stanoviska k žádostem fyzických a právnických osob na poskytnutí dotací na realizaci aktivit v oblasti kultury, která předkládá radě města,
• uplatňuje nové iniciativní návrhy při zpracování rozpočtu statutárního města Ostravy pro kulturní organizace, jejichž zřizovatelem je statutární město Ostrava,
• dává podněty k činnosti kulturních zařízení města a aktivit pořádaných městem,
• posuzuje a připomínkuje návrhy zásadních materiálů zpracovaných odborem  kultury, sportu a volnočasových aktivit, určené k projednání v radě města,
• vyjadřuje se k investičním akcím v oblasti kultury,
• předkládá radě města iniciativní návrhy v oblasti kulturního života města.

 II. Kontrolní funkce

• V rozsahu stanoveném radou města,
• účast na  hodnocení činnosti a hospodaření  příspěvkových  organizací  v oblasti  kultury, jejichž zřizovatelem je statutární město Ostrava,
• účast na akcích, které byly podpořeny dotací, příspěvkem statutárního města Ostravy v oblasti kultury.

III. Organizační záležitosti

• Organizačně – technické a administrativní práce, související s činností komise, zajišťuje odbor kultury a volnočasových aktivit magistrátu.

předseda:

Vladimír Polák, člen ZM (člen zastupitelstva)

členové:

• Mgr. Marcela Mrózková Heříková, členka ZM
• Ing. Simona Piperková, členka ZM
• Ing. Martin Juroška, Ph.D., člen ZM
• Mgr. Ilja Racek, Ph.D., člen ZM
• Mgr. Hana Strádalová, členka  ZM
• Eva Petrašková, členka ZM
• Mgr. Zuzana Bajgarová
• Radomíra Vlčková
• Bc. Radana Zapletalová
• Milan Peša

Tato komise rozhoduje v mnoha oblastech kultury. A když se podíváte do životopisů jednotlivých členů, zjistíte, že jen výjimečně mohou odborně rozhodnout v jedné grantové oblasti, natož v těchto všech:

1. Hudební a scénické umění
2. Literatura a publicistika, včetně ediční činnosti, s výjimkou periodického tisku
3. Výtvarné umění, architektura a fotografie včetně ediční činnosti a výtvarných výstav
4. Kulturně vzdělávací činnost (zahrnuje činnosti v oblasti kulturního a uměleckého vzdělávání, programy, jež mají zvýšit informovanost veřejnosti v oblasti kultury a zachování kulturního dědictví včetně činností využívajících nové technologie)
5. Ostatní kulturní aktivity, včetně multioborových projektů (zahrnuje také zachování kulturního dědictví)
6. Audiovizuální díla (zahrnuje produkci audiovizuálních děl, přípravu produkce a distribuci).

4. Grantový systém

Grantový systém města je „certifikován EU“ a nastavený na papíře vypadá dobře, problém je ale jeho výše, nejspíš i oblasti (předcházející odstavec) a způsob rozdělování v kontextu celkové výše podpory kultury. Je v něm cca 50 mil. Kč na veškeré kulturní aktivity nefinancované přímo z rozpočtu města. Není to málo do té doby, než si uvědomíte, že Dolní oblast Vítkovice (DOV) z grantu dostává 8 milionů na svůj provoz, který spočívá v pronájmech areálu, údržby komunikací a padajících památkek. Colours of Ostrava dostává z grantového systému podporu 5 milionů. Peníze jim neberu, tyto organizace si zaslouží možná i vyšší podporu, do regionu přitahují tisíce lidí. Co je to ale za systém, že se bere z hromádky grantů na podporu ostravské kultury a umění? Po tomto 13 milionovém „mínusu“ zbyde na všechny ostatní kulturní aktivity, které nejsou nabízeny příspěvkovými organizacemi nebo přímo z rozpočtu města (divadelní, filmové, hudební a literární festivaly, hudební kluby, malé scény, multižánrové prostory, přehlídky, galerie, výstavy, publikační činnost a mnoho dalšího) 37 milionů, o které se jako o ohlodanou kost perou všechny ostatní žádající organizace. Ty dostávají v průměru podporu ve výši několika desítek tisíc, výjimečně přes 100 tisíc na své „projekty”. Z této hromádky se má udržet úroveň a rozvoj kultury, který bude plnit obsahem plánované stavby? Nebo má město v plánu dělat veškerou kulturu samo? Naplnilo by to mnoho předvolebních hesel.

Jako plusový krok vnímám, že už v grantovém řízení nemohou žádat o dotaci příspěvkové organizace a městské části, což bylo do nedávna absurdním standardem. Rád bych se rozepsal o administrativních podmínkách pro udělení grantu, které jsou pro některé žadatele neskousnutelné, ale zde pro to není prostor ani chuť. Není ojedinělé, že jsou podpořeny projekty ne podle kvality, ale podle toho, že dodaly všechny podepsané přílohy nebo mají na „radě” známého. Kulturní komise tak např. v roce 2017 podpořila Ruské dny, ale nepodpořila Ostravské dny Nové hudby. Nastavení tohoto systému je tristní a v 21. století nemůže takto fungovat. Politický vliv na kulturu měl skončit spolu s cenzurou.

5. Kulturní domy

Nad rolí těchto pomníků socialismu v 21. století se dlouho nikdo nezamyslel. V Ostravě jich nalezneme několik, zpravidla vybudovaných v 50. letech. Víc, než nějaké zamyšlení, jestli fungují nebo ne, můžeme krčit rameny. Obecně si myslím, že doba kulturáků pominula, kulturní centra v celé Evropě vypadají jinak, jsou integrované do komunity a oblasti, kde působí. Dramaturgie v nich nestojí na pražských zájezdových a zábavových programech, okultních kurzech, cateringových službách a pronájmech prostor pro firmy, ale na vzdělávacích, komunitních, společenských a kulturních akcích.

Navrhuji změnu názvu Domů kultury na Zábavní domy nebo Domy zábavy.

KD Poklad

Je zavřený, v rekonstrukci oplocený již několik let a nevnímám, že by si Porubané stýskali. A to si uvědomte, že v Porubě není kino ani divadlo. Galerie asi vznikne z bývalého kina Dukla. KD Poklad je tedy jediným prostorem kolaudovaným pro kulturu. Vznikne ale opět prostor pro pronájmy, který pro rozvoj kultury v Porubě bude mít nulový přínos.

Neustálé prodlužovaná rekonstrukce stála již městkou kasu stamiliony (218) a pořád se do něj nepodíváte. KD Poklad se má fúzovat s DK Akord, který má, podle vlastních slov, „bohaté zkušenosti s efektivním využitím Kulturního domu”. Říká se, že je to pomník důmyslných kulturních aktivit Lumíra Palyzy a Radany Zapletalové.

KZOJ

Příspěvková organizace zřizována městskou částí Ostrava-Jih dotuje jak Kino Luna, tak kulturák K-trio, kde se konají plesy, zájezdové estrády a konverzační hry. Mě zaujaly tyto okultní kurzy a semináře: zde.  Roční rozpočet 30 milionů, příspěvek MČ O-Jih jsem nenašel.

DK Akord

Drahá legrace, jak je vidět i z výřezu programu. Roční rozpočet je 32 mil. Kč a Magistrát města Ostravy poskytuje dotaci 9 mil. Kč. V organizaci pracuje 40 zaměstnanců. Program stojí opět na zájezdových představeních divadelních agentur. Podobná menší organizace, která postavila na této dramaturgii svůj byznys, je Divadlo Mír ve Vítkovicích, které má ovšem desetinovou podporu i personál. A v těchto podmínkách nazkouší během sezony několik vlastních premiér a pozve pár zájezdovek. Proč tedy město kazí trh, vytváří konkurenci a dotuje ve svých obvodech vlastní podnikatelskou činnost?

DKMO

Dům kultury vedle Bezručů je mauzoleum centrálního plánování. V domě naleznete čajovnu, restauraci, divadelní sál, Kino ART, sídlo filharmonie, burzy plazů, ptáků, bonsají, kaktusů apod. Uznávám, že jako sídlo Janáčkovy filharmonie není tolik reprezentativní, ale co se bude s „kulturákem” dít, až se filharmonie přesune do nové budovy za 1,5 mld?

O dalších kulturácích se již nezmiňuji. Víte ale, co mají společné? Úžasné ručně dělané plakáty. Moc bych ocenil jejich památkovou ochranu, protože ten člověk, který je v dílně vyrábí, kombinuje koláž, písmomalířství a dekoraci na vysoké úrovni zpracování již několik desetiletí.

6. Investiční plány města

Na veřejné diskusi, kde jsme v panelu seděli s náměstkem pro kulturu Zbyňkem Pražákem i primátorem města, zaznělo, že si přejí, aby Ostrava byla nejkulturnějším městem na světě. Opravdu to řekli. A že do kultury půjdou investice za několik set milionů korun. Vznikne nové divadlo v Géčku, koncertní sál, opraví se Jatka, vznikne nové kulturní centrum na konci Stodolní, postaví se vědecká knihovna, koncertní sál atd. Zopakuji, co jsem řekl na diskusi: „Toto nejsou investice do kultury, to jsou investice do betonu a kvalitu kulturní nabídky to změní minimálně.” Jen to zničí stávající živé, co přežívá, protože se neinvestuje se stejnou intenzitou do obsahu. A pokud vám to ještě nedošlo, tak to je chyba. Opakuji: JE CHYBA!!

Nejlepší investicí města v oblasti kultury by bylo:

1. Otevřít jakýkoli odborný web např. https://www.kreativnicesko.cz/
2. Zrušit kulturní komisi.
3. Přečíst si koncepci kultury Magistrátu města Ostravy nebo vytvořit po volbách novou, která se použije.
4. Zmapovat si kreativní průmysly pod metodikou Institutu umění a implementovat jejich potřeby do kulturní politiky.
5. Jmenovat odbornou oborovou komisi.
6. Evalvovat stav příspěvkových organizací v oblasti kultury a vybrané připravit na jejich transformaci ve Veřejnou kulturní instituci.
7. Navýšit rozpočet grantového systému.

7. Kulturní nabídka

Ostrava od roku 2009 zažila boom, kdy se začaly otevírat nové podniky nejen v oblasti kultury. Kvalita služeb jde ve městě postupně nahoru a ruku v ruce i nabídka v oblasti kultury. Níže vidíme, o jaké aktivity se rozrostla nabídka kulturních služeb od roku 2009 a jaké jsou jejich rozpočty. Nestojí to za změnu strategické podpory?

Stav v roce 2009:

• Národní divadlo Moravskoslezské o. (rozpočet 220 mil Kč)
• Divadlo Petra Bezruče s.r.o. (13 mil.)
• Komorní scéna Aréna p.o. (15 mil.)
• Divadlo loutek p.o. (37 mil.)
• Ostravské muzeum p.o.
• Kulturní dům města Ostravy a.s.
• Kulturní centrum Poruba p.o.
• Kulturní zařízení Ostrava – Jih p.o.
• Janáčkova filharmonie p.o. (příspěvek 72 mil.)
• Ostravské muzeum p.o.
• Dům kultury Akord s.r.o. (8 mil)

Rok 2018 – Výrazné nové kulturní aktivity podle výběru autora. Je jich ale mnohem více.

• Dolní oblast Vítkovice (vznik 2011) dotace MMO 8 mil.
• Dream Factory Ostrava z.s. (2009) 1 mil.
• Ostravské dny
• O2Z – (2017)
• Cooltour (2011) 2 mil.
• Galerie Plato (2013 a 2016) 12 mil.
• Stará aréna (2010) 0,6 mil
• Provoz Hlubina (2010) 0,5 mil
• Kulturní centrum Pant (2017) 0,1 mil ???
• Kino Cineport (2016) 0,07mil
• Klub Dock (2015) 0 mil.
• Cirqulum (2016) ???
• Pecha Kucha Night (2010) 0,1 mil
• Absinthový klub Les (2014) 0 mil.
• Divadlo Mír (2017) 0,8

Závěrem

Ostrava vždy byla kulturním městem. Tento příspěvek má za cíl upozornit na nepoměr podpory mezi veřejnou a neveřejnou sférou, které se nedaří implementovat do strategických dokumentů města, byť má obrovský vliv. Obě tyto sféry mají ve městě svou roli a každá má své hřiště a pravidla. Nelze ale vidět pouze jednu. Jak bylo řečeno na začátku, vše pramení ze setrvačnosti systému nastaveného v 90. letech, který nyní nestíhá a rozvoji města škodí. Místo bobtnání veřejného sektoru by stálo naslouchat potřebám nestátních organizací i jednotlivců, kterým vděčí za novou image a kteří by častokrát více ocenili, kdyby se město do ničeho nepletlo a pomáhalo jim systematicky s důvěrou a respektem.

Nemyslím si, že by město činilo kroky, které v článku zmiňuji, záměrně a se špatnými úmysly. Spíše cítím problém v nefungujícím systému podpory, který lze diskusí a společnou prací nastavit tak, aby byl dlouhodobě udržitelný. Můžeme si to popsat na příkladu lesa. Pokud v něm bude zastoupena monokultura, po prvním větším větru nebo napadení kůrovcem, celý les padne. Bude-li ovšem les pestrý, ani při sebevětší hrozbě nepadne celý. Respektuji práci lidí v divadlech, hudebních klubech, multižánrových prostorech, v divadelních, tanečních, a folklorních souborech, kreativních centrech, festivalech filmových, divadelních, literárních, fotografických a mnoha dalších, kteří v kulturních organizacích dělají Ostravu hezčí, lepší a kulturnější. Omlouvám se, pokud jsem se někoho dotkl, nebyl to záměr, snažil jsem se na některých příkladech definovat problém, který v Ostravě je a vybídnout je k akci. Myslím si, že kráčíme stejným lesem, udělejme jej pestrým.

---

MgA. David Mírek

producent, VŠ pedagog

V ostravském kulturním prostředí se pohybuje 10 let a vždy se snažil rozšiřovat jeho nabídku. Zakládal divadelní festival Dream Factory Ostrava, Starou arénu, Provoz Hlubina a naposledy Kino Cineport. Věnuje se oživování prázdných míst, učí na DAMU o divadlech a kultuře v regionech, píše disertaci a hraje v Impéčku. Působil v kandidatuře Ostravy na titul EHMK 2015, NoD/Roxy, Divadle Archa, Studiu Damúza, Cinema Royal, Pražském Quadriennale, byl u zrození ostravského Impact Hubu a produkčně na mnoha dalších projektech. V roce 2010 byl oceněn za Producentský počin roku.