
Ministerstvo kultury ČR připravilo novou Státní kulturní politiku. Materiál představuje zastřešující strategický rámec pro rozvoj kultury v České republice na nejméně pět let. Ústředním slovem je odolnost: Je-li odolná kultura, pak je odolná i společnost. Hlavní vizí je „připravenost kultury reagovat na nové výzvy díky inovacím a kreativitě, kvalitnímu zázemí a široké dostupnosti i přístupnosti“.
Státní kulturní politika 2026–2030+ vymezuje tři prioritní oblasti:
Celý dokument je ke stažení zde:
https://www.mk.gov.cz/statni-kulturni-politika-cs-69
Jedná se o historicky první kulturní politiku, kterou vláda ČR schválila. Ty předchozí byly jen vzaty na vědomí.
Dokument vznikal v nebývale široké participaci: jedná se o první státní kulturní politiku, do jejíž tvorby se zapojily stovky (odhadem cca 500-600) odborníků z celého kulturního a kreativního sektoru, od kulturního dědictví po moderní kreativní průmysly. K procesu tvorby se ještě vrátíme.
Nikdy nebyla taková pozornost věnována příjemcům kultury z řad různých cílových kupin společnosti – jedním slovem publikum, které je vnímáno v širokém smyslu slova jako návštěvníci, diváci, posluchači, čtenáři, a v podstatě i spolutvůrci kulturního zážitku. Dostupnost kultury napříč společností a vtažení nejrůznějších skupin obyvatel „do hry“ je hlavním stavebním prvkem prvního pilíře.
Poprvé se ve státní kulturní politice objevuje řada pojmů, které sice mnoho let již rezonují v odborných diskuzích, ale ještě nikdy (nebo jen omezeně) se nedostaly na stránky státní kulturní politiky. Mezi nimi jsou například témata jako je kreativní učení, etické využití umělé inteligence, inovace, média a mediální gramotnost, nebo také pozitivní vliv kultury na duševní zdraví a wellbeing.
Mezi dalšími důležitými tématy musíme zmínit kulturní infrastrukturu, spravedlivou spolupráci a vymezení kompetencí mezi všemi úrovněmi státu tak, aby bylo financování kultury i zajištění infrastruktury vyvážené a v souladu se Strategií regionálního rozvoje ČR.
Do dokumentu se dostalo také téma vícezdrojového financování a zlepšení podmínek pro fundraising, získávání zdrojů z podnikatelského sektoru a inovativní obchodní modely. S financováním souvisí také problematika odměňování v kultuře a tabulkových platů, které často nedosahují ani zaručené či minimální mzdy. V neposlední řadě je věnován dostatečný prostor podpoře exportu kultury, kulturní diplomacii a oceňování špičkových kulturních počinů.
Velmi zásadní je odolnost celého kulturního a kreativního sektoru, aby dokázal dobře sloužit společnosti v nesnadných podmínkách. Velmi důležité je proto téma bezpečnosti – v celém kulturním a kreativním sektoru je bezpodmínečně nutné zformovat či zrevidovat všechny bezpečnostní plány, včetně těch zaměřených na kryptobezpečnost, aby byly sbírky, fondy, i lidé v bezpečí za každých okolností. Bezpečnost souvisí také s klimatickými změnami a živelními pohromami. Je proto nezbytné věnovat se i těmto tématům udržitelnosti, přičemž právě kultura často plní roli pionýra v zavádění inovativních ekologických opatření.
Nová kulturní politika zdůrazňuje bezpodmínečnou nutnost větší spolupráce napříč resorty i sektory – průniky jsou značné například se školstvím, průmyslem, cestovním ruchem a regionálním rozvojem, zahraničí politikou, životním prostředím, zdravotnictvím a mohli bychom pokračovat. Právě široká mezirezortní spolupráce a propojení kultury do dalších oblastí pomáhá k odolnosti sektoru i celé společnosti.
Na celou tvorbu strategie nebylo moc času. V lednu 2025 nastoupil na ministerstvo kultury nový náměstek David Kašpar s jasným zadáním – zpracovat novou kulturní politiku. Ihned začal skládat tým, jelikož do prázdnin a do podzimních voleb bylo jen pár měsíců. Pravou rukou mu byla Marie Silondi, na pomoc s metodikou byli povoláni Tereza Raabová a Petr Peřinka.
Na analytické části pracovaly početné týmy NIPOS a IDU, které navíc ve stejnou dobu připravovaly slučování do jedné organizace s názvem Národní institut pro kulturu (tzn. paralelně probíhaly různé petice a iniciativy proti slučování té či oné organizace a pracovníci měli dost práce se slučováním i se společnou tvorbou kulturní politiky). Analytická část byla od začátku koncipována ve struktuře 13 průřezových témat, které řeší všechny kulturní a kreativní obory (legislativa, financování, rozvoj excelence, personální kapacity, infrastruktura, vzdělávání, rozvoj publika, mezirezortní spolupráce, mezinárodní spolupráce apod.). Velmi záhy bylo přidáno velmi důležité 14. téma, a to bezpečnost. Všechny kapitoly byly nakonec seskupeny do 3 skupin a na závěr byla sepsána souhrnná SWOT analýza.
Během tvorby návrhové části byly uspořádány 3 online odborné panely a 5 kulatých stolů (workshopů) v prostorách ministerstva – zapojeni byli nejen vedoucí pracovníci všech odborů ministerstva, ale také zástupci všech příspěvkových organizací MK ČR, desítek profesních asociací a organizací, zástupci všech krajů a také tzv. panel mládeže ve spolupráci s MŠMT a Domem zahraničních služeb. V rámci tzv. řídícího výboru SKP byli ustanoveni garanti jednotlivých témat z řad ředitelů MK ČR a na konkrétních textech pracovali zaměstnanci MK ČR, NIPOSu a IDU (dnešního NIKu).
Klíčový byl interní workshop nejužšího týmu, který měl za cíl z velkého množství podkladů a informací z kulatých stolů zpracovat přehlednou strukturu priorit, cílů a opatření – tak, aby nic nebylo zapomenuto, a přitom se nic nedublovalo, bylo to přehledné, ne moc dlouhé.
Výsledný dokument má
1 vizi
3 priority
10 strategických cílů
26 specifických cílů
164 navržených opatření
V červenci byl celý dokument hotový a prošel připomínkovým řízením v rámci MK ČR a posléze mezirezortním připomínkovým řízením. V rámci něj bylo vypořádáno 419 připomínek. V září 2025 již probíhaly grafické práce a příprava tištěné podoby. Vláda dokument schválila 8. října 2025.
Nová kulturní politika je poměrně ambiciozní a je pravděpodobné, že některé cíle budou potřebovat delší časovou dotaci k naplnění. Navíc jsme v mezidobí, kdy stará vláda už nevládne, a nová ještě není zformována. Celý sektor čeká, kdo usedne na post ministra kultury.
Přesto proces implementace nečeká, ministerský tým na něm již pracuje, jelikož dle pravidel musí do června 2026 ministerstvo předložit konkrétní plán implementace. Pokud tedy nedojde k radikálnímu obratu, nový ministr kultury bude mít kvalitní „noty“, na kterých se shodla početná odborná veřejnost.
Napsala Tereza Raabová, 2.11.2025








