Jak vzniká strategie ČR 2030 – zapojte se!

Na konci dubna jsem měla tu čest účastnit se jednoho z participativních setkání pro tvorbu Strategie ČR do roku 2030, na které pracuje Úřad vlády ČR. Email z Národní sítě zdravých měst říkal, že se budou projednávat oblasti vzdělávání, zdraví a kultura a že bych se tam měla ukázat… (Dodatečně mi přišlo zvláštní, proč se tato pozvánka nedostala ke mně spíše nějakými cestami z Ministerstva kultury, ovšem o setkání nevěděli ani kolegové z Institutu umění – Divadelního ústavu.)

Na setkání, které trvalo čtyři hodiny, se sešlo mnoho velmi vzdělaných a moudrých hlav, na jejichž visačkách byly názvy různých ministerstev, univerzit, komor a asociací či spolků. Nejdřív nám lidé z Úřadu vlády představili proces vzniku strategického dokumentu a časový plán – v létě 2016 by měl být draft dokumentu veřejně dostupný na internetu, aby se k němu vyjadřovala široká veřejnost, a do 31.12.2016 by měl být předložen vládě. Předmětem tohoto setkání byla participativní diskuze nad 1. klíčovou oblastí Strategie nazvanou Lidé a společnost, které nám umožní uspět v 21. století. Další klíčové oblasti si můžete přečíst přímo na stránkách Úřadu vlády (viz níže).

V rámci první aktivity zvané world café jsme všichni absolvovali 20-minutový brainstorming ke 3 ze 6 témat:

1. Kvalita života a udržitelnost,
2. Práce,
3. Vzdělávání,
4. Zdraví,
5. Nerovnosti, a konečně
6. Životní styl, bezpečí a kultura – ano, ke kultuře bylo přidáno všechno, co se jinam nevešlo, mj. i bezpečnost, snad jsou to jen neduhy procesu, které do finální podoby zmizí…

Vybrala jsem si témata 6., 4. a 3., diskuze byly zajímavé u všech.
V další aktivitě jsme si měli vybrat jedno hlavní téma a u kulatého stolu probrat dosud zmíněné podněty a navrhnout klíčové body pro strategický dokument.  Samozřejmě jsem si vybrala stůl zaměřený právě na téma kultury (přidružená témata bezpečí a životní styl byla naštěstí dost upozaděna). V podkladech pro celé toto jednání byl totiž kultuře věnován jediný, dosti nicneříkající odstavec, který nezabíral ani jednu třetinu textu k oblasti „Životní styl, bezpečí, kultura“ (ke gramatice a slohu se raději vyjadřovat nebudu):

Kultura

Česká republika, ač spíše menší evropská země, disponuje rozsáhlým nakumulovaným kulturním bohatstvím, které má svoji „hmotnou“ podobu (historické památky od nejstarších architektonických stylů), svůj duchovní rozměr (literatura, hudba) formovaný po staletí, ale i charakteru tzv. „živé“ kultury (např. tradice vyspělé filmové tvorby). U takovéhoto bohatství je fakticky povinnost dále ho rozvíjet, což je spojeno i se zajištěním prostředků z vícezdrojového financování. Je třeba podporovat i kulturu na úrovni obcí (folklorní soubory, ochotnické spolky, jiné aktivity) rozvíjející místní společenský život.

Tak a je to. Kultura ČR v kostce 🙂  Ta dobrá zpráva je (a padla i u kulatých stolů), že tam, kde není vůbec nic, může bez zbytečných zdržování začít vznikat NĚCO. A tak jsem byla velice ráda, že jsem u této diskuze vůbec byla a byla jsem opravdu vděčná za každého jednotlivce, který přispěl do diskuze hodnotnými názory a náměty hodnými 21. století (a že jich bohužel nebylo mnoho). Byla jsem také velmi ráda, že debatu facilitoval zkušený Pavel Mička z Agora Central Europe.

Bylo velmi inspirativní poslouchat vzdělané a moudré osobnosti z různých univerzit, ministerstev, státních organizací, spolků, nadací či agentur. Jejich názory byly velmi pravdivé a důležité – zdůrazňovaly například potřebu dbát o naše tradice, naše kořeny, národní identitu, roli rodiny… dále také rozvíjet a podporovat kreativitu a kreativní seberealizaci obyvatel ČR (nejen ve školství), podporovat dárcovství, zachovávat kulturní dědictví, podporovat dostupnost kultury, učinit práci v kultuře důstojnou… a tak dále a tak dále. Všechno to byla pravda a všechno by bylo dobré v celostátní strategii alespoň zmínit.

Když jsem to ale poslouchala, připadala jsem si čím dál více jako zástupkyně chybějící mladé generace (ačkoli už si připadám služebně docela „zkušená“ :-)) i chybějících odborníků přímo z oblasti kultury, a snažila se vnést do diskuze aktuální témata jako

• kulturní a kreativní průmysly jako potenciální konkurenční výhoda ČR,
• digitální technologie prostupující kulturu ze všech stran,
• internacionalizace a globalizace kultury a s ní rostoucí potřeba strategické podpory tvorby a exportu české kultury (hudby, literatury, filmů, výtvarného umění…),
• kultura jako potenciál pro řešení problémů jiných oblastí společnosti (sociální oblast, začleňování menšin, vzdělávání, občanské aktivity, zdraví…)
• kultura jako magnet na chytré a vzdělané lidi – investory, studenty, kvalitní pracovní sílu
• kultura jako nástroj regionálního rozvoje,
• přílišná rigidita a svázanost památkové péče v ČR oproti jiným státům
  a další (pro starší generaci možná i trochu kontroverzní) témata.

Ve svěžích názorech mi sekundoval ještě p. Bernátek z NIPOSu, ostatní diskutéři byli podstatně starší a většinou z jiných než kulturních organizací (čímž nechci snižovat jejich erudici a všeobecnou moudrost, ale myslím, že kultura v dnešní době je velmi progresivní a svébytný obor, ke kterému je potřeba přistupovat profesionálně).

Ještě do dotazníků jsem před svým odchodem připsala, že bych byla ráda, aby nevznikl dokument, který bychom stejně tak mohli číst před 50 lety, nýbrž aby trochu odpovídal tomu, že se píše opravdu v 21. století. A uvědomila jsem si při tom, že pokud vzniká strategie do roku 2030, tak v tomto roce bude mým třem dětem kolem dvaceti let. Jsem hodně zvědavá, co si nakonec ve strategii přečtou a co na to budou říkat…

Co byste do strategie ČR přidali vy? Napište do komentářů níže nebo rovnou jako připomínku do strategie – odkaz následuje.

Proces vzniku strategického dokumentu Česká republika 2030 můžete sledovat zde: http://www.vlada.cz/cz/ppov/udrzitelny-rozvoj/aktuality/-informace-o-priprave-strategickeho-dokumentu-ceska-republika-2030-142957/

Zapojit se a vkládat do dokumentu vlastní připomínky můžete v červenci a srpnu 2016 (do 26. srpna) zde: Vložit připomínku do dokumentu Česká republika 2030

Autor: Tereza Raabová